Legenda o třetí síle

Ačkoli si pamatuji jenom na dvě síly, jenom na dobro a zlo, které pocházejí ze světla a z tmy, věz, že existuje i třetí síla.

Byla tma a zima. Zvuky se ozývaly z lesů, divoký řev se rozléhal po pouštích, děsivé vytí se zmítalo mezi horami. Byla noc. Bytosti, které žili na planetě, doufali, že se opět stane zázrak a temnota skončí. Objeví se světlo, které bude zářit. Potom zmizí strach, přestane řev, bude teplo a příjemně. Nastane den. Tak žili mezi strachem a radostí. Nevěděli, kdo jsou. Ti, kteří žili už dlouho, vyprávěli těm, kteří až tak dlouho nežili, že temnota je zlo a světlo je dobro. Prý jsou vytvořeni z neznámé vůle, ale z velké síly. Jsou vytvořeni na to, aby se množili a báli se moci, která je vytvořila. Z úst do úst se odevzdávalo poznání, že bát se, je dobré, a ptát se „Proč?“, je špatné. Mnozí tomu věřili a podřizovali se těmto zákonům.

Ten, kdo je vytvořil, pozoroval své dílo a čekal. Netrpělivě čekal na okamžik, kdy se Duchu zachce vtělit, kdy dozraje záměr a bude možné udělat další krok.

Nebyla to až tak hrozná doba. Byla to doba rozrušující, kdy se pramen světla a radosti skrýval pod povrchem země. Světlo zakrýval šedý závoj. Lidé se shromáždili, aby společně přežili další tmu. Vyprávěli si, kolik dobra udělali, dokud bylo světlo. Měli naději, že jejich činy zmírní dobu temna a strachu. Doufali, že ten, kdo jim dává a bere světlo, jim ho znovu vrátí. Tehdy se zeptal jeden z těch, kteří žili jen krátce: „Odkud je světlo a proč odchází? Proč ještě nikdo nenašel místo, kam světlo mizí? Proč ho ještě nikdo nevrátil zpět navždy?!“

Lidé se s hrůzou otáčeli za mizejícím světlem a strachem padali na zem. Křičeli a plakali. Prosili dárce světla, aby neposlouchal řeči hlupáka, aby se nad nimi slitoval a nebral jim světlo navždy… Vzlykali a křičeli, že jsou vděční i za to malé množství světla, které jim dává, protože ani to málo si nezaslouží.

Ale za krátký čas se k té drzé, krátce žijící bytosti, přidali i další. Prohlásili, že půjdou tam, kam mizí světlo. Najdou ho, vrátí ho a dozvědí se tajemství.

Stvořitel, který to pozoroval, se zaradoval a zajásal. Svolal své vojsko, které přišlo z ohně a světla, v plamenné záři a lesku a povstalo před ním. „Je čas. Přišel čas, kvůli kterému jsem tvořil, kvůli kterému jsme všichni tady. Jděte. Ať se z